Starší videorekordéry

Vracím se ještě k jiným elektrickým i mechanickým problémům, na které bylo možné narazit u přístrojů běžně se vyskytujících na našem trhu.

Velice běžná závada, která postihovala některé modely rekordérů firmy NEC, Sanyo, JVC a jiné, byla rozpadnutí zaváděcí rolničky videopásu. Pás nebyl korektně veden přes buben videohlavy a tím došlo k degradaci videosignálu. V některých případech (NEC) se rolnička rozpadla na prvočinitele a vzpříčila se v mechanice a tím mechaniku vyřadila zcela. Jindy došlo pouze k posunu kovových součástí. Mosazný trn vnitřku rolničky byl vlepen do slitiny na bázi hliníku a pravděpodobně vadou lepidla, došlo k uvolnění tohoto spojení. Společným znakem závady byl výrobce rolniček, japonský koncern ALPS. Pokud byla nová rolnička k dispozici, byla pomoc snadná, pokud tak tomu nebylo, musela přijít ke slovu hodinářská práce. Poškozenou rolničku jsem demontoval a spojení jsem provedl běžným epoxidovým lepidlem.
Velice zvláštní závada, kterou jsem zažil jen dvakrát, je s bubnem videohlavy. Jednou se jednalo o Mitsubishi HS-MX1EE a podruhé PASONIC NV-J45EE. Druhý jmenovaný stroj přišel z jiného servisu, s údajně vadnou videohlavou a první přímo od zákazníka. Při prohlídce hlav jsem ve štěrbině pozoroval zaseknuté cizí těleso. U Panasoniku to bylo v hlavě "A" a působilo to zajímavý efekt, chyběla cca první (horní) čtvrtina obrazu, zbytek obrazu byl perfektní. Mitsubishi vykazovalo na výstupu videozesilovače pouze šum s náznakem synchronizace. K vyčistění nepomohl ani freonový spray, v obou případech jsem musel sejmout buben a předmět z hlavy vyjmout v demontovaném stavu mechanicky. Jakého původu bylo vpáčené těleso se mi podařilo zjistit jen v případu Mitsubishi, kde se jednalo o úlomek magnetického kovu. Snad nějaká šponka nebo něco podobného. U Panasonicu to spíše vypadalo jako plast. Pamatuji také, že jsem jednou vymotával z videohlavy vatu, lidé měli někdy divné nápady. Viděl jsem i totálně destruovaný buben hlav, když děti vsunuly do rekordéru pravítko. Naopak jsem do servisu dostal funkční rekordér z německého velvyslanectví na kontrolu a údržbu, všimněte si, u nás nevídaného, jevu, kdy německý zákazník dává do servisu na prohlídku a údržbu rekordér. Já jsem se ale divil tomu, co vše jsem a znovu podotýkám z funkčního, stroje vyprostil. Sponku do vlasů, ulomený hřebínek, 56 feniků ve třech mincích, žvýkačku Orbit, trubičkovou pojistku a robota z kindervajíčka. Inu Panasonic NV-970, to byl stroj.
V polovině devadesátých let se na našem trhu objevily modely britského výrobce Toshiba, jejichž impulzní zdroj byl osazen hybridním regulátorem STRD 1706. Stejný obvod se používal i v jiných strojích, někde pod označením STR 11006, což je identický obvod, který je pouze jinak zapouzdřen. V zapojení inkriminovaného zdroje je na primární straně použita kombinace sériově řazených elýtků. Toto řešení má smysl pouze v tom, že se zvětší plocha pro odvádění tepla. Už slyším námitky o fázi proudu a napětí a nulové ztrátě na kondenzátoru. V tom je právě problém, že elyt má ke kondenzátoru fyzikálně dost daleko. Zvláště pokud je sériově řazený a protéká jím budící proud o vysoké frekvenci, a to je právě případ impulzních zdrojů, je ztráta produkující teplo značná a na životnosti se to negativně projeví. Když si uvědomíte, že spínací vysokonapěťové tranzistory jsou dost dřevěné a potřebují do báze pořádný proud, aby spolehlivě sepnuly, jsou tu splněny všechny předpoklady k rychlému vysýchání a tím ztrátě kapacity elektrolytických kondenzátorů. Ztráta jejich kapacity vyvolává efekt "třítranzistorového" zdroje, který asi znáte z neznačkových tv. přijímačů. Jedná se o vysazení regulační smyčky, napětí na sekundární straně se zvýší více než dvojnásobně a katastrofa je hotová. U "třítranzistorového" zdroje je efekt stoupání napětí poněkud pomalejší, než u zdroje s hybridem, všímavější zákazníci donesou televizor do opravy ještě dříve, než televizní logo zmizí za obzorem stínítka. Tím si ušetří veliký problém. U videa s hybridním IC je situace dramatičtější. Napětí stoupne náhle, skokem. Výsledkem je katastrofální poškození obvodů na dvanáctivoltové větvi. Pětivoltová má naštěstí integrovaný regulátor, který vzrůst napětí na svém vstupu ustojí. Závada je o to zákeřnější, že zdroj funguje do poslední chvíle. Popsaný efekt se nejčastěji stane po připojení k síti po delší absenci síťového napájení. Pokud se to stane zákazníkovi doma, například při výpadku napětí, dostanete na stůl totálně mrtvý stroj, kde je vadné skoro všechno, navíc na sekundární straně jsou vybuchlé některé filtrační kondenzátory. Někdy se to stalo bez zřejmé příčiny, jeden zákazník mi vyprávěl chlupatější historku, při které havaroval zdroj videa, umístěného v ložnici, a to v naprosto nevhodnou dobu. Mě se to však poprvé stalo při zapojení rekordéru, který přišel s mechanickou závadou. Zvukový efekt mě řádně vyděsil. Je to pořád o tomtéž, nejvíce problémů působí stárnutí elektrolytických kondenzátorů.
Samostatnou kapitolou jsou přepínače mechaniky - modeselctswitch. Ať jsou rotační, jako třeba u novějších Panasoniků nebo jsou lineární, jako třeba u JVC, působí mnoho problémů. Kamenem úrazu je vazelína, kterou jsou ošetřeny kontaktní plošky. Po několika letech vzniká nevodivý potah na stříbřeném povrchu kontaktů. Doporučuji vždy výměnu za nový. Zákazník má pocit, že jste jeho stroj novou součástkou zhodnotili, platí za demontáž a montáž nové součástky a cenu součástky. Když přepínač vyčistíte a nakonzervujete, tak účtujete jenom práci a ačkoli je to lacinější, bývá zákazník, paradoxně, méně spokojený a vy s tím máte více práce. Pouze ve vyjímečných případech, kdy se jednalo o nějaký exotický stroj, jsem se uchyloval k demontáži a repasi přepínače. Osvědčilo se mi lihem důkladně vymýt kontaktní plošku, až do stříbrného lesku. Nezapomeňte očistit i kontakty běžce a napružte je. Plošky kontaktů jsem ošetřoval Pegominem 2, na nové kontakty. Pegomin nastříkněte na tampón, kterým několikrát přejeďte kontaktní pole.