V této stati se chci věnovat výrobkům firmy GRUNDIG, které jsou svojí kvalitou a technickým řešením na špičce toho co mohou světoví výrobci spotřební elektroniky nabídnout. Každá továrna však občas pustí na světlo boží výrobek s nějakou tou mouchou. Slušný výrobce si to uvědomuje a sleduje četnost a druh poruch na jednotlivých modelech a ze získaných informací dělá servisní info, které rozesílá servisním organizacím.
Začnu základem každého elektronického zařízení, zdrojem. Na tomto místě se sluší říci, že obvodové řešení a spolehlivost je na velmi vysoké úrovni. Obecně je nejbolavějším místem impulzních zdrojů použití elektrolytických kondenzátorů, kterému se, ale nelze vyhnout.
Začnu u chassis CUC 2400, které používá maličko upgrejdované řešení z předchozích chassis s IC TDA 4601. Při každém servisu by se měl kontrolovat C 631-100M/40V, který trpí jako vazební impulzním provozem. Rovnou vyměňte kapacitu C 647 1M/63V a kontrolujte zbylé dva elektrolytické kondenzátory C 642 a C 633 . Toto obvodové řešení se s malými obměnami opakuje v pozdějších řešení. Nové pojetí se objevuje v řadě CUC 3400, kde došlo ke sloučení zdroje s řádkovým koncovým stupněm. Pro servisní nečitelnost a vysokou poruchovost fabrika toto zapojení velice rychle opouští a v chassis CUC 3490 se vrací ke klasice. V té době však už opouští prototypové dílny nové řešení s MOS-Fet tranzistorem, které si podrží monopolní postavení skoro deset let. Nadchází éra CUC 4400.
Chassis CUC 3400 a jeho ošizená varianta CUC 3300 se hojně objevila, díky Tuzexu, na našem trhu. Pokud padnete na kvokající nebo zcela mrtvé chassis tohoto typu a ani po výměně okolních elýtků, C 630, C 642, C 647, C 661 není funkční, je na vině s velkou pravděpodobností VN trafo. Stranou se zmiňuji o C 667-2M2/450V, který funguje jako tlumící a v některých upravených variantách se nevyskytoval. Ten byl především kamenem úrazu a pokud se včas (pokud měl alespoň pětinu jmenovité kapacity) nevyměnil hrozilo poškození VN transformátoru. Životnost tohoto elýtku byla tak tři až čtyři roky. Následoval pokus se zmíněnou obměnou, kde se používal klasický impulzní kondenzátor o stejné kapacitě.
Chassis CUC 3490 se objevilo pro nespolehlivost CUC 3400 a objevovalo se v televizorech stejných modelů. Na našem trhu byl televizor T55-340CTI, který stál na CUC 3400 a ve variantě T55-340/90text už byl budován na CUC 3490. Chassis CUC 3490 se starým obvodovým řešením z CUC 2400 a s variantou CUC 3491, s bateriovým provozem, navrátilo fabrice renomé vysoké spolehlivosti, ale bylo rychle (během jednoho roku) vyměněno za pokrokové řešení CUC 4400 s MOS-FET tranzistorem a C-MOS IC TDA 4605. Ještě před nástupem řady 4 . . . se objevilo v několika modelech s velkými obrazovkami chassis CUC 3810, které ještě používalo osvědčený TDA 4601.
Řešení CUC 4400 se prosadilo s určitými obměnami i v satelitních přijímačích a videorekordérech. Pokud zdroj náhodou neběžel, stačilo většinou vyměnit dva mikrofaradové kondenzátory C 631 a C 661. Tohle zapojení je snad nejspolehlivější zdroj všech dob a navíc i velice jednoduchý. Ještě štěstí, že byla i jiná zapojení, jinak bychom byli bez práce. Zdroj existoval i v různých obměnách s optokoplerem v regulační smyčce pro provedení s větším výkonem a pro přijímače se stohertzovými rozklady a výkonnými koncovými stupni.
Chassis CUC 7301 přerušilo kontinuitu MOSových zdrojů a zavedlo jiné obvodové řešení s tranzistory s nízkým předním napětím nové generace. Fabrika používala tranzistory MJF 18004, evropská obdoba a přímá náhrada je tranzistor BUT 11AF. U tohoto chassis se v provedení s obrazovkou do 55 cm, se někdy používal na pozici síťového kondenzátoru C 626, kondenzátor 47M/385V s drátovými vývody. To se ukázalo být nepříliš vhodné řešení, kondenzátor ztrácel brzy kapacitu a končilo to zpravidla výbuchem. V té době byla záruční lhůta tři roky a havárii docházelo ke konci třetího roku. Podle doporučení se pro výměnu používal kondenzátor s kapacitou 68 nebo 100M. Také použité provedení s drátovými vývody bylo doporučeno opustit a osadit kondenzátor s očkovými vývody. Pokud došlo k poruše a průrazu spínacího tranzistoru doporučovalo se měnit vždy i IC 630-UC3842A. Jinak pro tento zdroj platí už řečené, po pěti, šesti letech měnit elýtky C 656, C 661, C 663 a C 667.
Řádkové rozklady nebyly nijak problematické, častější je pouze výskyt havárií násobičů. Pokud měníte násobič, např. v chassis CUC 3800 je nutné vždy kontrolovat celistvost rezistoru R 564-100k a kontrolovat kapacitu C 537-68N. Pokud C 537 nemá kapacitu, bývá přerušený R 564 a to způsobí nestabilitu horizontálního rozměru, pumpování obrazu při změnách jasu. Jedná se o výstup z bodu "A" násobiče. Občas byla pozorována závada, která se projevila roztřepením řádků, kterou působí ztráta kapacity C 507-100M/25V, blokovacího kondu v napájení budiče řádkového koncového tranzistoru IC 550, pin 2. Při bouračce ve VN obvodech-násobič, se často stává, že po odstranění závady přijímač neladí. Diagnóza je snadno ověřitelná změřením ladícího napětí na propojce pinů 13 a 15 tuneru. Pokud naměříme více než 30V a při spuštění ladění se napětí nemění, je to jasné. Na vině je obvod kmitočtové syntézy, IC 2161-SDA 3202-2. Jeho výměna je lahůdkou a například v Německu ji opravny vůbec nedělají, tuner se posílá do centrálního servisu Grundig do Mnichova. V poslední době se originální obvod SDA3202-2 nedodává a používá se IC Philips TSA 5511. Jiné závady nejsou příliš časté a i zde platí, že Grundig má nadstandartně nízkou poruchovost. Krátce se ještě zmíním o problému multinormové mezifrekvence 29 504-162.01. Se spuštěním stereofonního vysílání v Česku se stávalo, že při přepnutí kanálů se chytila dolaďovací smyčka subnosné 6.25. Pokud se vysílalo dvojjazyčně měl překvapený divák zvukový doprovod třeba ve španělštině. Mefka je sice stereofonní, ale pouze v normě BG. Řešením je nastavení R 9233-22k, aby se uvedený jev potlačil. Je však samozřejmě možné montovat stereofonní směšovač a pro příjem českých programů nastavit normu "0", tedy normu BG.
Na závěr ještě uvedu, dnes už notoricky známou manipulaci, ve své době však skupina servicemanů autorizovaného servisu tento postup tajila a zákazník měl televizor uzamčený v hotelovém módu. Když se mu změnily frekvence v kabelovém rozvodu nebo když se přestěhoval, musel volat servis, protože ladění bylo nedostupné a zamykací čtyřmístný kód mu nikdo nesdělil. Řešil jsem to faxovým dotazem do SRN na servisní centrum Grundigu a dostal odpověď s omluvou a dodatkem, že příště se mohu obrátit na servisní centrum v Praze. Mohl jsem tenkrát němcům sdělit to, co mi oficiální servis v Praze odpověděl ? Posuďte sami, odpověď zněla : "Milý pane, to ví jen čtyři lidé v Česku." Tak jsem si alespoň po obdržení faxové zprávy z Německa neodpustil telefonát, že je nás už pět a brzo nás bude víc. Pokud se vám stane, že přístroj se čtyřmístným pinem máte zamčený a nevíte číselnou kombinaci, je tu zadní východ.
Postup pro odemknutí:
Tv. se zapne a objeví se hláška se symbolem klíče a _ _ _ _ . Levý proužek je probarven červeně, ostatní jsou bílé. Pomocí DO se zadá sekvence čtyř povelů pro odemknutí. Jak povely přichází, pomlčky se mění v X. Při vložení posledního znaku se TV uvede do normálního provozního režimu.
1.Modrá šipka vpravo +
2.Modrá šipka vlevo –
3.Modrá šipka dolů P–
4.Modrá šipka nahoru P+
Postup platí také pro satelitní přijímače, které zámkem disponují.
Žádné komentáře:
Okomentovat